Pamukkale
Pamukkale je velice známá a nádherná přírodní památka dnes chráněná mezinárodní organizací UNESCO. Pamukkale, v českém překladu tzv. bavlněný (pamuk) hrad (kale) je oblast minerálních pramenů s vysokým obsahem vápníku, které tu na kopci vyvěrají ze země a jak pomalu stékají, tak chladnou, vápník tvrdne a vytváří neobyčejné přírodní úkazy, mnoho bílých kaskád, teras a jezírek.
Poloha
Pamukkale se nachází ve vnitrozemí v jihozápadním koutu Turecka. Od pobřežních oblastí je poměrně daleko, Bodrum 270 kilometrů, Marmaris a Icmeler 215 kilometrů, Antalya 240 kilometrů a Side 310 kilometrů. Přesto to stojí za to vidět a každá cestovka sem pořádá fakultativní výlety (je to výlet na jeden den).
Marmaris Turecko: 7 dní, plná penze, 4* hotel za 7 760 Kč. Detail zájezdu
Jezírka v Pamukkale jsou poblíž města Denizli.
Travertinová jezírka v Pamukalle
Oblast je místem tektonického zlomu, právě proto to ze země vyvěrá horká voda, která obsahuje vysoké koncentrace vápníku. Jak voda chladne vzniká uhličitan vápenatý, který se následně usazuje ve formě travertinu. Travertin je pro Pamukkale typický. Právě díky travertinu je celý areál zbarvený do bíla, travertin je totiž bílá hornina.
Proces vyvěrání a usazovaní tu probíhá tisíce let a časem vznikají tzv, travertinová jezírka. Jsou to v podstatě malé, ale i poměrně velké rybníčky v kopci, které drží přírodně vytvořené hráze. Hráze jsou z travertinu. Jakmile přítok vody do travertinové jezírka je malý, hladina dosahuje tak akorát k hrázi, na jejímž vršku chladne a usazuje se tam travertin. Tím se hráz postupně zvětšuje a jezírko se stává hlubším.
Naopak, když voda přitéká rychle a travertin se na hrázích nestačí usazovat, voda hráze přetéká a usazovaný vápník ve formě bílého travertinu tvoří něco jako krápníky, které známe z jeskyní.
Areál bílých teras Pamukkale
Areál travertinových jezírek je poměrně veliký, měří cca 2 700 metrů na šířku a 160 metrů na výšku. Chcete-li ho projít celý, pořádně se v horkém letním dnu zapotíte. Ale myslím si, že to za to stojí, lézt po travertinových usazeninách, prohlížet si čistá jezírka nebo kdysi dávno protržené přírodně vytvořené hráze. Podobný přírodní úkaz jako zde v Pamukkale jen tak někde neuvidíte. Jsou třeba v Wyomingu v NP Yellowstone, ale tam se člověk hned tak nepodívá.
Vstupné do Pamukkale
Na můj vkus se platí dost, za vstup do Pamukkale zaplatíte 20 TL (TL je zkratka pro tureckou měnu), čili v přepočtu asi 190 Kč.
Areál má celkem tři vstupy: severní, jihovýchodní a jihozápadní. Prvními dvěma vstupují turistické výpravy, které sem před tím jeli 3 hodinky autobusem z některého z tureckých letovisek. Jihozápadní vstup je pouze pro individuální pěší, je to vstup směrem od nedaleké vesnice a cesta do srdce areálu od vstupu vede hned přes ten největší travertinový kopec.
V Pamukalle se chodí bez bot, boty by travertin poničily ještě více, než ho doposud zničily davy turistů a dle mého názoru nesmyslné betonové zásahy turků do areálu.
Antické památky a Kleopatřiny lázně
Kdysi tu stávala staré římské město, město Hierapolis, ve kterým prý v době jeho největšího rozmachu žilo půl milionu obyvatel. Po něm tu zbylo plno starých antických památek. Lze vidět Apollónův chrám, staré divadlo, římskou věž, plno hrobek i základů domů, velká fontána nebo Plutonium. Tyto památky se nacházejí nad travertinovými jezírky v Pamukkale.
Jsou tu také tzv. Kleopatřiny lázně, které jsou veřejnosti i dnes přístupné. Vstup do velkého bazénu s antickými mramorovými sloupy je 25 TL (cca 270 Kč), platí se extra, nad rámec vstup k travertinovým rybníčkům. Podle legendy se právě tady, v Pamukkale, v tzv. Kleopatřiných lázních zasnoubila Kleopatra s Markem Antoniem.